Martin Beck na něho zůstal civět.

"Ahoj," řekl Kollberg. "Už jsem si říkal, kde asi vězíš. Zrovna jsem jim chtěl říct, aby ti zavolali znova."
Zastavil se před Martinem Beckem a zkoumavě se na něho zadíval.
Pak se sebezapřením vrhl rychlý pohled do autobusu a pokračoval:
"Potřeboval by ses napít kávy. Donesu ti."
Martin Beck zavrtěl hlavou.
"Ale jo," řekl Kollberg.
A šel.
Martin Beck za ním civěl, pak šel k předním dveřím a podíval se dovnitř. Hammar šel těžkým krokem za ním: Řidič seděl zkroucen mezi sedadlem a volantem.
Zřejmě dostal zásah do hlavy. Martin Beck se díval na to, co zbylo z jeho obličeje, a s překvapením si uvědomil, že se mu neobrací žaludek. Otočil hlavu a podíval se na Hammara, který bez výrazu v obličeji civěl do deště.
"Dovedeš to pochopit, co tu měl co pohledávat?" zeptal se Hammar bezvýrazným hlasem. "Zrovna v tomhle autobuse?"
A vtom Martin Beck pochopil, koho ten z ústředny, který ho sem přivolal, měl na mysli.